-1- | -2- | -3- | -4- | -5- | -6- | -7- | -8- | -9- | -10- |
Newtonova metoda je jedním ze způsobů, jak numericky vypočítat rovnici typu f(x)=0, x je reálné číslo. Existují samozřejmě i jiné metody řešení takovýchto rovnic. Newtonova metoda velice rychle konverguje - viz 1.2, nevýhodou je, že když máme složitější funkci, musíme přibližně vědět, kde se kořen nachází - o tom je odstavec 1.3.
Jak funguje Newtonova metoda, je vidět na obrázku č.1.
1. Zvolíme počáteční bod x1.
2. Vedeme z bodu o souřadnicích (x1,f(x1)) tečnu ke grafu funkce, a místo, kde se protne s osou x, označíme x2.
3. Vedeme z bodu o souřadnicích (x2,f(x2)) tečnu ke grafu funkce, a místo, kde se protne s osou x, označíme x3.
4 - n. Iterujeme do zblbnutí (matematici) nebo do požadované přesnosti (fyzici), až se dostaneme velice blízko ke kořenu funkce r.
Obrázek č.1: Newtonova metoda tečen
Pokud neznáme přibližně, kde se kořen nachází a máme složitější funkci, je problém ke kořenu dokonvergovat z následujících důvodů:
Newtonův fraktál vznikne, pokud necháme konvergovat komplexní funkci pomocí Newtonovy metody s počátečním číslem z komplexní roviny ke kořenu funkce. Fraktál se utvoří díky nevýhodám Newtonovy metody, a to kvůli nevýhodě č.1. Část počátečních bodů nedokonverguje a část dokonverguje. Když vyneseme počáteční body, které dokonvergovaly, do grafu (komplexní roviny), vytvoří se nám fraktální obrazce.
Já jsem své fraktály generoval v programovacím jazyce pro děti PASCALU, obarvil jsem modrou barvou oblast nejrychlejší konvergence postupně přes červenou, přes světlé barvy, až k tmavým barvám - oblast nejpomalejší konvergence (postupně standardní barvy v Pascalu 1 až 128). Barevná škála je vidět na obrázku šnek 1 - na okraji šneku modrá funkce konverguje nejrychleji, až uprostřed šneku funkce konverguje po více než 128krocích k výsledku s danou přesností. Zajímavostí je, že generování fraktálu o rozlišení 2048*1536 trvalo na počítači o výkonu 2GHz (procesor Intel), pamětmi DDR2 asi 30minut.
Jen na ukázku (tohle umí každý).
Trochu zajímavější. Každý přívěsek řetízku je bod konvergence. Je zde zas nekonečně mnoho přívěsků na řetízku. Každý přívěsek má na sobě další řetízky spojené do kruhu a takto se fraktál opakuje.
Zde jsou ohromně zajímavá centra nejvzdálenější konvergence, vždy ve středu šneka (spirály).