Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarmaNa FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarma| -1- | -2- | -3- | -4- | -5- | -6- | -7- | -8- | -9- | -10- |
Fenix PD32 je svtilna uren pro outdoorov pouit, a to kvli nsledujcm parametrm: je velmi lehk, je vodotsn dle standardu IPX-8, nrazuvzdorn (pd 1m na beton) a svt vkonem 315lm.
Firma Fenixlight je jeden z pednch vrobc svtilen. Fenixlight uvd na trh kadm rokem nkolikero svtilen, nen jako ostatn firmy, kter vyrob jeden zdail produkt a vezou se na nm po dobu pti let. Kdy firma Cree vyrob nov typ diody, sna se ji Fenixlight co nejrychleji vmontovat njak nov svtilny. Fenixlight m v R vhradnho dovozce wwww.svitilnyfenix.cz.
| Turbo | Low | Mid | High | Strobe | SOS | |
| Svteln tok | 315 lm | 3 lm | 70 lm | 130 lm | 315 lm | 130 lm |
| as vybit | 2h | 200h | 16h | 8h | - | - |
Byl jsem naprosto naden, kdy jsem tuto svtilnu vzal do ruky. Nekloue z ruky, je lehouk, kdy ji lovk polo na stl, neskutl se. Kdy jsem svtilnu zapnul, byl jsem jet vce naden, jeliko 315 lumen po ztrtch na optice je opravdu znt. Tato svtilna m velmi malou diodu, proto by byla vhodn i jako obrann prostedek pi pepaden (spolu s pepovm sprejem). Zasvtit tonkovi v noci do o, dlouho by nic nevidl :-).
Se svtilnou jsem se byl projet na bruslch a na kole, POZOR! pi nevym mdu se nedvat pi jzd na kole na dopravn znaky, nic neuvidte, budete oslnni :-). Svteln kuel se krsn hod pro jedn po rovn cest, jeliko je dost zfokusovan. Pi jzd na kole blikaj idii automobil, abych ztlumil svtlo, co lovka vdycky pot.
Velmi praktick je tlatko pro zmnu md, jeliko se d ovldat jednou rukou a bez pehmatvn svtilny.
Svtilna je sloena ze tech st, z reflektorov sti, bateriov sti a zadn sti, to je vidt na obrzku .1 a 2.
Dioda v reflektoru je vidt na obrzku .3. Na reflektorov sti je umstno tlatko zmny reimu, viz obrzek .4, na tomto obrzku je vidt, jak je eeno zabrnn kutlen svtilny (hranat matka).
Bateriov st je pouze hlinkov trubice opaten na koncch O-krouky. Na obrzku .5 je vidt, jak je eena protiskluzov prava povrchu svtilny.
Na zadn sti je umstno tlatko zapnn cel svtilny, viz obrzek .6. Na obrzku .2 vidme, e je prko (kter zpsobuje vn patn kontakt u levnch svtilen) pozlaceno.





Pro test antireflexivnosti skla reflektoru jsem pouil 100W rovku irou, aby bylo vidt vlkno. Jako komparan vzorek skla bez antireflexn pravy jsem pouil kryc sklo pro mikroskop. Dal jsem pod kryc sklo a reflektor ern desky, abychom nemli ziv podklad. Vyrovnal jsem reflektor a sklo do stejn vky a posvtil jsem na nj pod hlem (20+/-10) rovkou. Pot jsem vyfotil fotoapartem Konica-Minolta Z1 odraz vlkna rovky. Testovac aparatura je na obrzku .7.
Vyfotil jsem odraz prav sti vlkna v reflektoru, a levou st vlkna ve skle - Obrzek .7, a tak opanou konfiguraci - Obrzek .7.
Obrzek .7 (vlevo), .8 (vpravo nahoe), .9 (vpravo dole)![]() | ![]() |
![]() |
Z fotek je patrn, e antireflexn prava funguje velmi dobe, protoe svto odraen na sklku mikroskopu m daleko vt intensitu, neli svtlo, kter bylo odraeno ze sklka svtilny (tud sklkem svtilny prolo vce svtla). Sklo odrazilo skutenou barvu rovky. Reflektor odrazil tm jen ervenou a modrou barvu - tedy fialovou. Proto usuzujeme, e antireflexivn vrstva byla navrena tak, aby serala odraz zelenolut barvy (tud propustila zelenolutou), kde je lidsk oko nejcitlivj, viz graf .1.
Graf .1 [1]
Vyfotil jsem stopy svtelnho kuele vech zkladnch md svtilny (vzdlenosti stejn jako v 2.5.1). Na obrzku .10 je vyfocena 100W rovka. Na obrzkch .11 a 14 jsou postupn vyfoceny mdy Min, Mid, High, Turbo.
Obrzek .10




Je zde i md Strobe, kdy podrme tlatko zmny mdu 1 sekundu, tento blikac md blik stdav s frekvenc asi 10Hz a 3Hz, tyto frekvence blikn se mn asi po 3 sekundch. Md SOS vyblik SOS v Morseovce a opakuje ho do zblbnut. Svtilna si pamatuje md, pi kterm byla vypnuta a rozsvt se v nm pi zapnut. Pot, e hlavn tlatko pro zapnut svtilny meme jenom namknout a velice krtce si posvtit.
Mdy jsou dle mho nzoru velmi dobe nastaveny, nen jich zbyten mnoho, je zde md Min, kter se hod pro svcen ve stanu, md Mid se hod pro chozen ve tm, md High se hod pro rychlej pohyb (kolo, kolekov brusle), a md Turbo se hod, kdy si chceme na nco pisvtit. Md Strobe se hod k tomu, aby si ns nkdo viml, (napklad na kolo klidn i ve dne), kad si me sm domyslet. Md SOS se hod, pokud napklad uvzneme v horch a je nepzniv poas, tak se schovme do jeskyn a u vchodu nechme svtit SOS, aby ns nkdo nael.
Stopu svtelnho kuele jsem promil tak, e jsem dal fotoapart do vzdlenosti (1,70 +/- 0,03)m od blho pltna, vyfotil jsem si metr, kter jsem poloil na toto bl pltno, abych vdl pevod pixel na centimetry - viz Obrzek .15. Pesnost kalibrace jsou 3%. Svtilnu jsem dal do vzdlenosti (1,20 +/- 0,03)m, zapnul ji a vyfotil jsem snmek, viz Obrzek .16. Spotal jsem dle kalibrace a vzdlenosti hel pro hlavn svteln kuel (12 +/- 1) a pro reflektorov kuel (57 +/- 1).
Obrzek .15, 16

Svteln kuel jsem vyfotil tak, e jsem venku dchnul do svtelnho kuele (co vytvoilo mlhu) - viz obrzek .17.
Obrzek .17
Takto osvt svtilna lesn cestu.
Obrzek .18
Svteln kuel se hod nejvce pro rychlej pohyb, to jest na kolo, na brusle, jeliko svtilna svt polovinou intensity v hlu (12 +/- 1), co nm osvt cestu daleko dopedu, a druhou polovinou intensity svt v hlu (12 +/- 1) a (57 +/- 1), co osvt zem ped nmi. Nevhodn je takov svteln kuel na jakoukoli innost, kde chceme mt perifern vidn (zk intensivn kuel ns akort osln).
Vododolnost jsem testoval tak, e jsem svtilnu nastavenou na pln vkon namoil do dbnu s vodou, viz obrzky .19, 20.
Obrzky .19, 20

Vyfotil jsem dv fotky, jednu jen s poulinm osvtlenm, viz obrzek .21, druhou podsvcenou svtilnou, viz obrzek .22.
Obrzek .21, 22: Porovnn s poulinm osvtlenm.

Automobil ml zapnut dv 60W svtla v dlkovm mdu. Fotografie jsou foceny v nejsvtlejm mst svtelnho kuele. Zde je krsn vidt barevn rozdl mezi halogenovou rovkou a led diodou. Upozoruji na to, e nsledujc 4 fotografie maj pouze ilustran charakter co se te svtivosti svtelnho zdroje, jeliko automobilov reflektor m pln jin rozloen svtelnho kuele.
Obrzky .23, 24, 25, 26: Porovnn se svtly automobilu (vlevo automobil).





Z obrzk .27 a .28 vidme, e svtilna osvtluje znaky vce ne svtla automobilu, to je dno tm, e svtilna svt v bl barv. Na druhou stranu automobil zase osvt daleko lpe zelenou trvu pod znakou, jeliko svt ve lut barv.
| Turbo | Low | Mid | High | Strobe | SOS | |
| Svteln tok | 315 lm | 3 lm | 70 lm | 130 lm | 315 lm | 130 lm |
| as vybit | 2h | 200h | 16h | 8h | - | - |
| Napt | 6,05V | 6,05V | 6,05V | 6,05V | - | - |
| Proud | 790mA | 9,7mA | 115mA | 220mA | - | - |
| Vkon | 4,78W | 0,058W | 0,695W | 1,33W | - | - |
Pouit dioda je XP-G R5, specifikace se daj najt na http://www.cree.com/products/pdf/XLampXP-G.pdf. Vrobce udv maximln proud na 1500mA, pi napt asi 3,53V to je 5,30W. Vidme, e v reimu Turbo svtilna vyuv tm maximln potencil diody, co neplat u kadho vrobku. innost kles s teplotou diody. Pi 25C mme relativn svtivost 100% svtelnho toku a pi 150C jen 70% svtelnho toku, tato zvislost je linern. Proto je tak velmi dleit, aby mla svtilna tlo z dobrho tepelnho vodie, a to nejen kvli peht diody. Dal podrobnosti ohledn diody zde nebudu rozebrat, jeliko by to vydalo na dal lnek.
Nevm o svtiln s vtm svtelnm tokem pi dan hmotnosti, pro sportovn pouit se hod kad lumen a kad gram se pronese. Kdy k tomu pidme vodotsnost a pduvzdornost, skvl ovldn md (jednou rukou a nemusme pehmatvat svtinu abychom zmkli zadn tlatko), tak mme ideln svtilnu pro outdoorov pouit.
Dostal jsem ke svtiln k otestovn difuzry. V testu se zamm, na konstrukci difuzr, na rozloen svtla a na porovnn s jinmi zpsoby rozptlen svtla. Vechny nsledujc fotky, kde porovnvm urit jevy jsou foceny za stejnch podmnek. Cena jednoho difuzr je kolem 100K.
Difuzry pily v nsledujcm balen

Difuzry jsou dut, to je vidt na dalch 2 obrzcch

Takto vypadaj difuzry na svtiln
Na dalch obrzcch naleznete srovnn rozloen kuele, 1.obrzek je difuzr,
2.obrzek je samotn svtilna a tet obrzek je svtilna pes kterou je dn list papru.


Rozloen svtla difuzr je dobr, bl difuzr je velice vhodn pro ten

Na prvnm obrzku je difuzr uprosted mstnosti hned vedle foaku, cel mstnost
je osvcen rovnomrn, na druhm obrzku je svtilna bez difuzru namena na bl strop.


Na dalm 1.obrzku je osvcena per. tabulka difuzrem, kter je vedle foaku, na 2.obrzku je osvcen bl papr na odraz, kter je na stejnm mst, jako pedtm svtilna s difuzrem.

Difuzry jsou z velmi lehkho plastu, tud vs na trch nebudou tm vbec tit. Difuzr na svtiln velice dobe dr a pi jakkoli manipulaci odmt ze svtilny spadnout. Bl difuzr samozejm svt daleko vce, jeliko kdy chceme z bl udlat ervenou musme odfiltrovat velk spektrum ostatnch barev.
Kdy si zkusme posvtit svtilnou za elem ten, moc toho nepeteme, jeliko hlavn svteln kuel ns osln a vedlej nedosvt na konec strnky. Po nasazen difuzru meme krsn st.
Rozloen svtla nen zcela rovnomrn, nejvce svt pika difuzru, to ale me bt vhodou, jeliko kam dme piku, tam uvidme lpe.
Kdy porovnme bl papr na prchod s difuzrem nem papr anci i pesto, e difuzr osvt celou mstnost a papr osvt nejlpe jen periodickou tabulku.
Bl papr nadruhou stranu pi odrazu svtla zvtz nad difuzrem. Musme si uvdomit, e difuzr osvicuje celou mstnost, ale odraz svtla na papru nikoli. Osvcen papr je planrn zdroj svtla, proto nejlpe osvicuje msta kolm na nj, ostatn msta, kter papr osvicuje pod hlem, jsou osvicovny s intensitou klesajc jako kosinus tohoto hlu. (Prol svtlo skrz bl papr je asi 5x slab.)
Kdy porovnme celkov osvcen mstnosti na rozptylu svtla na blm strop s difuzrem, difuzr opt vyhraje.
Funkce difuzru je rozptlit svtlo pi co nejmench ztrtch, to se tmto difuzrm da dobe v porovnn s jejich cenou a jednoduchou konstrukc (je pouit kvalitn velmi prsvitn plast). Difuzr by el samozejm vyrobit lpe, ale tomu by odpovdala sloitj konstrukce a tm pdem i cena. Difuzr by mohl nejdve rozptlit svtlo pomoc pokovench povrch (zrcadel), nebo pomoc njakho kryslalu, pot by staila daleko men vrstva plastu, kter by svtlo rozptlila a tm pdem ho i mn utlumila. erven difuzr by el jet vylepit nanesenm luminoforu konvertujcho do erven barvy na vnitn povrch difuzru.
Difuzry jsou zajmavm doplkem ke svtiln. Bl difuzr je k nezaplacen, jako osvtlen ve stanu, pro ten, nebo na jakkoli hledn ehokoli v emkoli (roubovk ve skn, rukavice v batohu). erven difuzr vm pedl svtilnu na signln vstran svtlo. Byl jsem pekvapen, jak se takovto mal vcika me hodit.